Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ať jakkoli zní tato otázka fantasticky, nemůžeme ji upřít základní myšlenky, které mají s realitou až příliš podobného. Vzpomeňme si na záhadná zvířata jako Olgoj Chorchoj nebo lochnesská příšera. Velice zajímavá je s tím související teorie Aleše Hrušky o tom, že zemské energetické uzly jsou přestupními branami mezi paralelními světy. Jsou vlastně vstupními branami oné „hranice plánu stvoření“. A právě těmito branami se k nám ona záhadná a bájná zvířata dostávají. Každý pozorovaný druh je vždy zastoupen pouze několika málo jedinci, což svědčí o tom, že prostředí v němž žijí, není pro ně nejvhodnější. Určitým vysvětlením by mohl být přestup těchto tvorů z paralelního světa nacházejícího se vývojové fázi podobné našim druhohorám Ovšem nemusí jít o svět druhohorní, ale o azyl „starých„ kdesi na „okraji našeho stvoření“. Nemůže toto být vysvětlení proč Lochnesska není vždy tam, kde ji čekáme, totiž v jezeře Loch Ness? Ovšem z toho co víme o „Starých“ se mi příliš nezdá, že by se nechali vidět a chtěli mít takovou pověst, jakou má Lochnesská příšera. Co když Lochnesska je jenom omyl, nedopatření. Co když si v jezeře Loch Ness páníček jen venčí svého mazlíčka? Zkrátka a dobře, dle této teorie všechna bájná, tajuplná a záhadná zvířata mohou být zástupci ligy starých. Jak je vidět, „Staří“, které většina lidí považuje za literární fikci, fikcí zdaleka být nemusí a co je horší, opravdu mohou operovat na „okraji stvoření“ - ať už v paralelním, astrálním světě nebo kdekoliv jinde. Pokud tento fakt přijmeme za pravdivý, budoucnost lidstva nemusí vypadat zrovna růžově. Poslechněme si samotný Necronomicon o tom, co již jednou bylo